Ahoj!
Jmenuji se Lukáš a vítám Tě na svém e-shopu. Jsem milující manžel, otec dvou dětí, patriot, militarista a amatérský fotograf. Narodil jsem se v Československu pár let před neštěstím v Černobylu. Hned první jaro po revoluci jsem se stal členem skautského oddílu Stezka v Českém Těšíně. Zde jsem se učil nejen o historii skautingu u nás a ve světě, ale i o tom, jak se chovat k druhým, k přírodě, ale také o naší krásné vlasti. Devadésátá léta jsou sice dávno pryč, ale vzpomínky na skautské tábory s vlající československou a později českou vlajkou na stožáru zůstávají. K dalšímu milníku jsem se dostal v lednu 2001, kdy jsem se učil vojenskou přísahu "Já, voják ozbrojených sil, vědom si svých občanských a vlasteneckých povinností, slavnostně prohlašuji, že budu věrný České republice...." a 20. ledna 2001 přísahal. V dnešní době mám pocit, že se u nás slovo "patriot" může maximálně šeptat. Když máte na sobě oblečení v národních barvách a nejste náhodou vrcholový sportovec zastupující naši zemi, tak jste někdy různě onálepkován. Dokonce se říká, že u nás není patriotismus tak hluboce zakořeněn jako v jiných zemích. Je to možné, ale okolo sebe mám spousty přátel a kamarádů podobně patrioticky smýšlejících, tak to vidím trochu jinak.
Dříve jsem si kupoval vlastenecká a military trika kde se dalo. Jak u nás, tak i v zahraničí. Ale při sledování seriálu Seal Team jsem se přistihl, že kromě akce a vybavení vojáků obdivuji navíc právě jejich trika a kšiltovky. Líbí se mi, jak se Američané nestydí dávat najevo svou hrdost a patriotismus. Tohle neuvidíte pouze v seriálech nebo filmech, tohle můžete vidět i ve skutečnosti. U nás se různá vlastenecká a military trička pořídit dají, ale nebylo to přesně to, co jsem chtěl. Klidně bych mohl nosit i ta americká trička, když jsme spojenci, ale proč bych to dělal? Jsem Čech a tak bych rád nosil tričko s českou vlajkou. Pár let jsem nad tím dumal a v únoru roku 2021 jsem se konečně rozhodl do toho praštit. Nejsem sice žádný velký grafik, ale první návrhy jsem vytvořil sám. V nich dávám najevo nejen svou lásku k vlasti, ale také jimi podporuji příslušníky Armády České republiky, Policie České republiky a Hasičského záchranného sboru České republiky, kteří si zaslouží náš dík za svou oddanost k povolání, které vykonávají. V budoucnu plánuji přidat další produkty či doplňky. Své nápady si nechci nechat pouze pro sebe, rád je nabídnu i ostatním, ale bez podpory druhých se může stát, že návrh zůstane pouze návrhem.
Nedělám pouze trika, která mám na e-shopu. Není pro mě problém udělat Vám triko na zakázku podle Vašeho přání. Napsat mi můžete např. na e-mail info@panskatrika.cz nebo poslat zprávu přes Facebook či Instagram. Ale co u mě naopak nenajdete a ani mě o to nežádejte, tak jsou jakékoliv předměty podporující různé levicové strany či skupiny. Takové nepodporuji a podporovat nikdy nebudu. Komouši a jiní levičáci nechť shoří v pekle.
Rok 2021 byl pro mě ve znamení začátku. Byly to dlouhé večery v administraci e-shopu, jindy ve photoshopu. Trička jsem si nechával tisknout v několika společnostech. Občas jsem byl nadšen, ale několikrát i zklamán. Párkrát mi to dokonce přišlo jako boj s větrnými mlýny, ale nevzdal jsem to. Začátky bývají těžké nejspíš všude.
Ukázat psychickou podporu je jistě záslužné a taková podpora je rozhodně lepší než žádná, ale když
se zapojí i podpora finanční pro příslušníky a jejich rodiny, pomůže to
zase o něco víc. Proč? Protože můžu a protože chci. A tak jsem napsal dva
e-maily a čekal na odpovědi. Proběhlo pár vzájemných zpráv, pár
hovorů a podařilo se mi navázat spolupráci se dvěma nadacemi. Tou první
je Vojenský fond solidarity a druhou je Nadace policistů a hasičů.
Obě nadace pomáhají potřebným a já chci se svým e-shopem být toho
součástí, byť má pomoc je jen pouhým zrnkem písku, ale i to malé zrnko písku s
dalšími zrnky mohou pomoci naplnit kolečka a ta pak celou kopu.
I kdybych prodal byť jediné triko, tak nebudu litovat toho, že jsem do toho šel.
Můj e-shop je pro mě hlavně koníčkem a jsem moc rád, že skrze něj můžu pomáhat druhým.
